Čeština
Na počátku byl záměr napsat tři smyšlené případové studie partnerské nevěry, ženy podváděné, ženy podvádějící a ženy současně podvádějící a podváděné. V nich jsem chtěla zpracovat zážitky a zkušenosti svých klientek stejně jako své vlastní, neznám totiž ženu, která by se dříve či později nedostala do nejméně jedné z těchto rolí. Výsledek byl ovšem značně neuspokojivý, příliš suchý, už jsem se chystala rukopis zahodit, když jsem dostala nápad spojit jednotlivé příběhy v jeden. Vymyslet mužskou postavu, která bude nejen spojnicí, ale také průvodcem a zaujatým komentátorem děje. Tak se zrodil Gabriel. Zpočátku jsem se s ním hodně trápila, nedařilo se mi jej oživit a zpřítomnit, ani navodit náladu. Šla jsem na to špatně, trvalo mi několik let, než jsem pochopila, že psát správně o Gabrielovi znamená nechat promluvit své mužské já. Nepopisovat ho zvenčí, ale najít ho v sobě. Cíleně rozvíjet archetypální postavu vlastního Anima, jak by řekl Jung. Podle něj to je zdravé.
